Svojkovická madona

Není nad staré voňavé půdy. Jsou suché, teplé a plné zahrabaných a zapomenutých krámů. Mezi nimi se ale mohou skrývat učiněné poklady. Pokud tedy máte štěstí a bydlíte v domě s historií. Naše stará roubenka byla postavena někdy počátkem 19. století a prostřídalo se v ní několik generací našich předků, kteří byli tak osvícení, že nepotřebné věci nevyhazovali, ale schovávali právě na půdu.

Stalo se to 8. července odpoledne. Byl líný letní den a Lukáše nenapadlo nic jiného, než se jít zase schovat na půdu a pátrat po starých věcech. Už jich máme pěknou řádku – keramika, sklo, staré nářadí. Jenže na ten zásadní objev jsme si museli počkat.

Taroty a kalendář

 Skrýval se pod podlahou. Nejprve to byly staré zaprášené tarotové karty… Byl na nich kněz, cesta a spoustu dalších zajímavých symbolů.  Pak to byl malý trhací kalendářík, z něhož na nás svítilo datum 8. července. Jaká náhoda!

Mrazení po zádech nabylo na obrátkách, když jsme našli starou dřevěnou sošku madony! Naprostý zázrak a unikát, který s sebou přinesl spoustu otázek. Kdo ji vyřezával? Kdo se k ní modlil? Kde původně byla a proč ji schovali na půdě?

Madona s jezulátkem

Dřevěná madona s jezulátkem (dílo lidového řezbářství) nebyla ve staveních věřících zase takovou raritou. Stála na čestném místě a lidé se k ní modlili. Byla jejich ochránkyní. Naše madona, kterou jsme překřtili na svojkovickou, však pro nás vzácnou raritou je. Je spojením s našimi předky. Je předmětem, k němuž pravděpodobně směřovali své tužby a přání. 

Praděda Josef Kreč (1868-1951) i děda Miloslav Kreč (1903-1992) se hlásili k římsko-katolickému náboženství. Nepamatuji se však, že by můj dědeček byl praktikující věřící. Je možné, že za jeho života, možná již za života mého pradědečka, byla madona uklizena na půdu. Je možné, že patřila mé prababičce Marii Krečové (rozené Schäferhansové), která zemřela v roce 1918. Také jí zřejmě patřily ony tarotové karty, tak krásně vymalované a pojmenované nejen v českém jazyce, ale také v anglickém, německém a francouzském. Ale to jsou jen domněnky, které nám již nikde nepotvrdí ani nevyvrátí.

Černý holub

Letní večer 8. července 2011 byl opravdu zvláštní. Vzduchem se vznášel odér nalezené svojkovické madony a tarotových karet. Nebe se zatáhlo a přišla krásná letní bouřka. Ještě než se na nebi objevily blesky, posadil se na střechu černý holub, který nás se zájmem pozoroval. Vydržel tam celou deštivou noc a zmizel až druhý den.